Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zeměpis

 Zeměpis


úvod do geografie

geografie= přírodní věda
geó= země  grafem= psát (z řečtiny)
dříve byla součástí filozofie
*ve starověkém řecku

objektem zkoumání byla v minulosti celá planeta Země
v současné době- krajinná sféra

sféry:
litosféra, biosféra, atmosféra, pedosféra, hydrosféra, kryosféra (oblasti, kde je trvalá teplota pod bodem mrazu)
geosféry= zemské vrstvy (přírodní část)
fyzickogeografická sféra (geosféry)
socioekonomická sféra (člověk a vše, co vytvořil)
hranice krajinné sféry- litosféra až ozonosféra 25-30 km

metody geografie

 -terénní výzkum
 -geografický popis
 -dálkový průzkum Země = DPZ =získávání informací o zemském povrchu prostřednictvím leteckého/družicového snímkování.
letecké- každý snímek alespoň 2krát



družice- stacionární družice-jsou stále na jednom místě
             - kosmické lodě (laboratoře)
                s lidskou posádkou, různá dráha, 200-400 km od Země
               - meteorologické/výzkumné družice
                Info. Každý den – NOAA, LANDSAT

Význam geografie
Info. O našem prostředí, monitoruje: zásoby NS, pohyb litosf. Desek,
geografie spolupracuje s ekologií, geologií.. snaží se vymyslet nové teorie o ochraně živ. Prostředí

Geografické disciplíny

Fyzickoekonomická sféra
Geomorfologie –  vznik a vývoj tvarů zemského povrchu
Biogeografie – biosféra
Meteorologie – počasí
Klimatologie – klima
Pedologie a Pedogeografie – pedosféra
Hydrogeografie – hydrosféra
Oceánografie – oceány
Geokryologoie – kryosféra (trvale zmrzlá půda= permafrost)
Glaciologie – sněhová pokrývka, ledovce
Kartografie – mapy
Kartometrie – měření na mapách

socioekonomická sféra
Demografie – obyvatelstvo
Geografie sídel
Geografie průmyslu
Geografie hospodářství


ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO
         Vesmír a naše Sluneční soustava
VESMÍR= soubor všech kosmických těles, která na sebe navzájem působí a tvoří tento prostor.
*vesmíru před 15-18 miliardami let- postupný vývoj vesmíru

Měření ve vesmíru
3 základní jednotky:
AU= astronomická jednotka- střední vzdálenost- Země-Slunce cca 150 000 km

pc= parsek- vzdálenost, ze které je AU vidět pod úhlem 1 vteřiny
= 206 000 AU

Slunce

Země

 

 

 

 

 

pc

 

 

 

 

 

Ly= světelný rok-vzálenost, kterou urazí světelný paprsek za jeden rok (ze Slunce na Zem letí 8 minut)

Vesmírná tělesa
a) Supergalaxie –největší vesmírné útvary (kupy galaxií)
b) Galaxie –hvězdné soustavy, které obsahují kolem miliardy hvězd
c) Hvězdy –kulová, gravitačně vázaná tělesa (složena jsou z plazmy a probíhají zde termojaderné reakce) Dochází k uvolňování tepelné a světelné energie. Základní stavební prvky vesmíru (je jich zde nejvíc)
d) Planety –větší vesmírná tělesa, která obíhají okolo hvězd= OBĚŽNICE
e) Planetky –menší vesmírná tělesa (Asteroidy)
f) Měsíce –pevná tělesa, která obíhají kolem planet (přirozené družice)
g) Komety –menší vesmírná tělesa, která obíhají kolem hvězd po velmi protáhlých drahách, jádro tvoří prach a led a kolem sebe mají plyno-prachový obal
h) meteoroid –vesmírné těleso, které se volně pohybuje vesmírem, je z meziplanetární hmoty, meteor= záblesk, když meteoroid prolétá atmosférou a hoří, meteorit= zbytek meteoroidu spadlého na Zem


Sluneční soustava
-tvoří ji Slunce+ tělesa, která kolem něho obíhají a prostor, kde se vše odehrává.
Slunce, planety, planetky, meteoroidy, měsíce, meziplanetární prah..
* před 5 miliardami let, je součástí Mléčné dráhy (Galaxie)

Slunce
73% vodík, 23% helium, 2% ostatní plyny
Slunce * cca 5 miliard. let
má tvar koule, d= 1, 4 mil. Km
Pohyby
1) rotační
2) pohyb kolem středu galaxie
3) pohyb celého vesmíru

všechny pohyby jsou PROTI směru hod. ručiček

Planety sluneční soustavy

planety zemského typu (vnitřní, zemské= terestrické)
Tera= latinsky Země
Merkur, Venuše, Země, Mars
-mají podobné složení
-podobnou velikost

planety velké (vnější)
Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
-,,obří planety“ podobně veliké
-tvoří je zkapalněné plyny, pravděpodobně mají pevné jádro
-typické jsou prstence
-mnoho měsíců

Měsíc
=jediná přirozená družice Země ,,satelit Země“
r= 1738 km 4* menší než naše Země
vzdálenost 400 000 km
jediné vesmírné těleso, na kterém byl člověk 20. Července 1969
pohyby:
1) kolem své osy (perioda 27,3 dne)
2) kolem Země (perioda 27,3 dne)


Měsíc
-nemá atmosféru
-měsíční den cca 130 stupňů
-měsíční noc cca -170 stupňů
-tvoří ho krátery, moře

Zatmění
-jev, při kterém se 1 vesmírné těleso dostane do stínu jiného vesmírného tělesa


Zatmění měsíce
-je vidět na celé polokouli
-může trvat několik hodin


 Příliv 

Fundy buy
v Evropě ve Francii průměrně okolo 13 m
projevuje se nejvíc v ústí řek- Amazonka má ústí okolo 300km
využití přílivu- přílivové elektrárny

Pohyby Země
1) rotační (kolem zemské osy)
2) oběžný (kolem Slunce) 
 Rotační pohyb Země
směr od západu k východu kolem zemské osy, doba 1 otočení= hvězdný den 23 hodin 56 minut a 4 sekundy
my používáme středního slunečního dnu (24 hodin)
Pravý sluneční den =doba mezi dvěma po sobě následujícími vrcholením Slunce na místním poledníku. Tato doba se mění, protože se mění rychlost oběhu Země. (nemůžeme změřit)
rychlost
Úhlová rychlost
              ->za 24 hodin 360
              ->za 1 hodinu 15
              ->za 4 minuty 1
              ->pro všechny body na zemském povrchu s výjimkou pólů je úhlová              
                 rychlost stejná
              ->rychlost nevnímáme

Obvodová rychlost
              ->závisí na zeměpisné šířce
              ->největší je na rovníku (465m.s)
              ->na 50 s.z.š. je 290 m.s
              ->na pólech je nulová

Důkazy rotačního pohybu
1) na tělesa působí síla, která je vychyluje směrem na východ=důkaz rotace
2) CORIOLISOVA SÍLA= síla, která působí na všechna tělesa v tzv. otáčející se soustavě, především na tělesa, která se pohybují tzv. poledníkovým směrem
je to síla uchylující-> vychyluje tělesa ze svého přímého směru
působí na vodní proudy, říční toky, větrné proudění

Důsledky rotačního pohybu
1) STŘÍDÁNÍ DNE A NOCI
pouze na rovníku je po celý rok stejně dlouhý den a noc
2) ČAS
vznik časových pásem
24 pásem po 15 stupních
poledník= osa časového pásma (7. 5 stupňů na západ, 7.5 stupňů na východ)
nejdůležitější pro zjištění čas. Pásma- nul. Poledník (prochází Velkou Británii)
-osa prvního čas. Pásma- světový čas
ČR, oblast střední Evropy-Středoevropský čas (SEČ) (15. Poledník-prochází Jindřichovým Hradcem) sv. čas+ 1 hodina
SELČ= středoevropský letní čas od března do října (maximální využití slunečního světla)
Datová hranice
180. Poledník 
Západní-> východní (Amerika->Asie) +1 den
Východní-> západní (Asie->Amerika) stejn. Den

3. TVAR ZEMĚ
-sploštění Země v oblasti pólů
-slapové jevy
-zdánlivý pohyb hvězd na obloze

Oběh Země kolem Slunce
Země obíhá kolem Slunce po elipsové dráze proti směru hod. ručiček.
Slunce se nachází v jednom z ohnisek elipsy, vzdálenost Země od Slunce není stálá.
Pohyb není rovnoměrný, rychlost v přísluní je vyšší než při odsluní, průměrná rychlost 29,8 km/s.

Perioda= tropický rok (365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund)
jednou za 4 roky, přestupný rok (366 dní)
Přísluní- začátek ledna
Odsluní- 5.-6. Července

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 10036
Měsíc: 243
Den: 5