Jdi na obsah Jdi na menu
 


Literatura

 ZÁKLADY LITERÁRNÍ VĚDY

literatura= písemnictví (litera= písmeno)

Literatura:

Jednací písemnictví – protokoly, smlouvy..
umělecká literatura - poezie, romány, povídky..
odborná literatura (naučná) – učebnice, odborné publikace..

výrazový prostředek literatury = jazyk

společenské funkce literatury:
poznávací - poznáváme krajiny, charaktery..
výchovná
estetická – umělecké působení literatury
citové působení


Vědy o literatuře

1) literární teorie = věda o podstatě literatury, literárních žánrech

2) literární historie = o autorech a jejich dílech

3) literární kritika = hodnocení děl, rozbory literárních děl

Struktura literárního díla

-tématika (o čem dílo je)
  ->hlavní + vedlejší

-motiv (nejmenší částečka díla) –babiččin kapsář
 
-postavy
   ->hlavní + vedlejší
   ->každá má charakter: kladný/záporný
                                           -přímá (konkrétní vlastnosti)
                                           -nepřímá (poznáme z jednání)
                                           -vnitřní (vlastnosti), vnější

-děj (realizuje se v událostech, příběh)

-prostředí
     ->neskutečné/skutečné
     ->určité=podrobně popsané /neurčité
    



Kompozice literárního díla
= výstavba lit. Díla

Dílo se dělí na určité části:
Próza:
díly
kapitoly
odstavce

Poezie:
zpěvy
sloky
verše

kategorie času
1) chronologický = autor vypráví příběh v časovém sledu, jak se odehrával
2) retrospektiva = v některých částech se autor vrací do minulosti

řeč vypravěče
er forma – dílo ve třetí osobě
ich forma – dílo v první osobě č. j.
řeč postav – přímá řeč (jedna postava- monolog) (dvě a více- dialog)


 

 

 

Jazyk díla
Funkce:
sdělná- autor nám něco sděluje
estetická- nějak na nás působí (umělecký prostředek)

základem= spisovná čeština
 Autor může používat i další plány jazyka. (slang, profesionalismy, obecná čeština, nářečí..)

Využití jazyka má vždy funkci:
-charakterizační->snaží se přiblížit dobu, charakter postavy, prostředí

Obrazná pojmenování
(tropy)

epiteton= básnický přívlastek (růžový večer)
metafora= přirovnání na základě vnější podobnosti
metonymie= na základě věcné souvislosti
personifikace= zosobnění
paralelizmus= dva jevy vedle sebe (strom květ nese, dokud neuchřadne, lilie voní, dokud neuvadne)
antiteze= přirovnání protikladu (od někudy kůň vyjíždí, on nevyjíždí, on větrem letí)
synekdocha= část označená celkem a obráceně (vrátil se pod rodnou střechu)
eufemismus= zjemnění
ironie= zesměšněn, užití opačného významu
hyperbola= nadsázka
sarkasmus= zesílená ironie (v satirách)
alegorie= jinotaj (báje)
oxymoron= protimluv
Syntaktické prostředky
(figury) =zvláštnosti větné stavby

1) opakují se nám slova ve verších= epizeuxis
Utichly továrny, utichly ulice.
2) opakování slov na počátku veršů= anafora
Na břehu řeky Svatky kvete rozrazil, na břehu řeky Svratky roste nízká tráva.
3) opakování slov na konci verše= epifora
Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?
4) opakování slov na konci i na začátku verše= epanastrofa
A nazván Volžanem po vychování, po vychování u matky Volhy.


ŽÁNRY
žánr= literární druh

1) epické žánry
-má děj, příběh je vyprávěn v časových a příčinných souvislostech

a) malá epika
     příběh- jednoduchý
     bajka- vystupují zde zvířata, plyne ponaučení
b) střední epika
     báje- mýtus – vystupují zde bohové, bývají základem starověkých národů
 mytologie= soustava mýtů, starořecká mytologie, česky bájosloví
      pověst- pověsti národní- Praotec Čech, kněžna Libudše
                  - pověsti místní- ???? hradu
                  - staré pověsti české- A. Jirásek
      pohádka- vítězí dobro nad zlem, uplatnění fantazie, časově a místně neurčené, pohádky odráží touhu lidí po dobru a svobodě. (K. J. Erben, B. Němcová –sběratelé pohádek) pohádky jsou anon
      moderní pohádky- J. Werich- Fimfárum
      povídka- určitá událost
                    - 1 linie
                    - 1-2 hl. postavy a málo postav
                    - lze určit čas a místo
      novela- hlavní dějová linie
                  - rychlejší dějový pád- dramatičtější
c) velká epika
    epos- veršovaný, líčí řadu událostí kolem hl. hrdiny
            - oslavuje hrdinu
            - popisné části
            - do 18. Století významný literární žánr
            - druhy:
       ->hrdinský
       ->náboženský
       ->historický
 
    román- próza, hl. dějová+ vedlejší dějová linie
               - mnoho postav
               - druhy:
                  dobrodružný
                  historický
                  milostný
                  společenský
                - v 19. Století, ve 20. Století- ?????? odernismus    

2) lyricko- epické
  -děj+ části lyriky
 
   1) Balada –pochmurný děj, tragický závěr
                     -zkrácený děj, dramatická zkratka- malý prostor, ale autor hodně poví
                     -je tu lyrika
           a) klasická
                    -K.J.Erben, pohádková, působí nadpřirozené síly
           b) sociální
                    -tragičnost je dána společenskými poměry
                    -Jiří Wolker- Těžká hodina (Balada o nenarozeném dítěti)
                    -Jan Nelida???
  2) Romance –báseň veselé povahy
                         -šťastný konec
  3) Básnická povídka (Poéma)
       -příběh ze života jedince, lyrické prvky

3) LYRICKÉ ŽÁNRY
     -nemá děj, vyjadřuje pocity, dojmy, nálady, nemá děj
    
    ÓDA
    -oslavná báseň, oslavující jedince
    HYMNUS
    -oslavná báseň, oslavující národ
    ELEGIE
    -žalozpěv, báseň se smutným, teskným charakterem
    PÍSEŇ
    -prostá zpěvná báseň
    EPIGRAM
    -krátká satirická báseň, která vyjadřuje úsudek o společenském
     jevu (K.H.Borovský)
4) dramatické žánry
     KOMEDIE-veselohra,
                     -satirická (kritizující společnost)
                     -situační- komika vyplývá ze situací
     TRAGÉDIE-končí smrtí
     ČINOHRA-zachycují současnou společnost
                  -zaměřená např. psychologicky
     melodram-dramatická báseň- recitace doprovázena hudbou
     muzikál-scénické obrazy, které jsou spojeny postavami a dějem
                  -hudba, zpěv, tance
Satira= jakýkoliv literární útvar, který humornou formou kritizuje špatné vlastnosti nebo záporné jevy ve společnosti

5) žánry věcné literatury
    úzce spojeny s publicistickým stylem (noviny, časopisy)
    Reportáž, fejeton, sloupek, románová biografie, populárně
    naučná publicistika (literatura faktu)
    románová biografie=románově zpracovaný životopis významné
    osobnosti (A. Moroa)
   

Prozodické systémy
próza= nevázaná řeč
poezie= vázaná řeč, rytmicko-melodické členění
verš= 1 řádek
verš tvoří rytmický celek
rytmus= pravidelné opakování zvukových schémat
zvukové schéma= opakování přízvučné a nepřízvučné slabiky
   –  přízvučná, těžká                 U -nepřízvučná, lehká

 

U – U – U - trochej
 – U – U – Ujamb
–  U U         daktyl

Vel ké,   ší ré,   rod né   lá ny
  -    U      -  U      -     U     -   U
čtyřstopý trochej

v moderní poezii se využívá volný verš- neuplatňuje se toto rytmické uspořádání

rým= zvuková shoda na konci verše
ABAB –střídavý
AABB –sdružený
ABBA –obkročný
ABCA –přerývaný
ABCD –postupný (jedna sloka si nevystačí) 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen / 2018 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 9821
Měsíc: 286
Den: 12